Podmínkou pro budování Smart City je fungující chytrý úřad

Pojem Smart City je v dnešních dnech jedním z nejskloňovanějších termínů nejen ve světě informačních a komunikačních technologií. Co to tedy Smart City znamená? Můžeme to již dnes někde reálně vidět? A nehrozí nám obávaný „Velký bratr“? Nejen o tom jsme si povídali s ředitelem odboru Smart Cities & Regions Václavem Pávkem.

První otázka je jednoduchá: Co je to Smart City?
Smart City je především chytré využití moderních technologií tak, aby byl život v obcích kvalitnější, hospodárnější a bezpečnější. To je zásadní a s dovolením to zdůrazním: aby se nám žilo příjemněji a pohodlněji. Celý koncept bude zbytečný a naopak kontraproduktivní, pokud nebude svým účelem směřovat efektivně a ekonomicky na život spoluobčanů v obci s ohledem na udržitelný rozvoj.

Co si pod tím máme představit konkrétně?
Technik by se u této otázky rozpovídal o internetu věcí, služeb, lidí, o cloudových řešeních, o portálových a mobilních technologiích, o RFID technologiích a senzorech, atd. Ekonom by se nejspíše zastavil u sdílené ekonomiky, která vychází z konceptu společného využívání prostředků. A politik by zřejmě mluvil o rozvoji vládní strategie Smart Administration a dalších koncepčních materiálů na úrovni EU, státu i regionů.

Proč byl měl běžný občan chtít žít ve Smart City? Co mu realizace chytrého města přinese?
Nejlépe to lze ukázat na příkladech. V chytrém městě si v mobilní aplikaci můžete zjistit volné místo k parkování, jelikož na lampách veřejného osvětlení jsou senzory monitorující místa k parkování. Navigace v autě Vám ukazuje trasu nejen vzhledem ke vzdálenosti a rychlosti, ale také vzhledem k aktuální dopravní situaci, neboť je online zásobována informacemi z dopravního centra města. Ve stavebnictví a v energetice se realizují chytré budovy, které umožňují chytře řídit a plánovat spotřebu energií. Občané si nemusí vybírat dovolenou a běhat po úřadech, protože si vše vyřídili po internetu, popř. si zarezervovali čas úředníka. V elektronických lokálních referendech se vyjadřují k investicím, které se jich přímo dotýkají, atd.

Které oblasti nebo agendy se stávají smart jako první?
Často se jedná o dopravu. Sdílená kola potkáváme v západní Evropě již notnou řádku let. Další prim hraje bezpečnost, OpenData, energetický management nebo odpadové hospodářství.

Kde to už ve světě funguje a můžeme si to vyzkoušet?
Jeden příklad za všechny je město, které je dlouhodobě na špičce kvality života a nemusíme jezdit nikam daleko – jedná se o Vídeň. Vídeň loni v hodnocení kvality života obhájila v konkurenci 230 světových měst první příčku, a to poosmé za sebou! Praha je pro zajímavost až na 69. místě, i když z měst bývalého východního bloku opět zvítězila. Z pohledu Smart Cities dospěl ke stejnému výsledku i americký magazín Co.Exist – označuje Vídeň jako číslo 1. Mimochodem, u Vídně se inspirovalo také naše řešení tvorby a publikace OpenDat.

Jak jsou na tom česká chytrá města?
V České republice je rovněž již mnoho míst s prvními pilotními smart realizacemi. Za jednu z úplně prvních bych uvedl Smart region Vrchlabí, kde společnost ČEZ realizovala chytré sítě již v letech 2010-2015, v rámci projektu Grid4EU. Doporučuji každému absolvovat prostřednictvím internetu virtuální prohlídku Smart Vrchlabí.

V Praze jsou se smart řešeními nejdále městské části Praha 1 a Praha 3. Na Praze 1 např. zaujme realizace chytrých prvků v odpadovém hospodářství v ulicích Melantrichova a Národní. Na Praze 3 je nutné ocenit organizační ustanovení oddělení Smart City s hlavním architektem a koncepční práci ve spolupráci s ČVUT UCEEB s plánem a s cíli v horizontech let 2020, 2030 a 2050 – velmi podobně, jako zmíněná Vídeň.

Každého asi napadne otázka bezpečnosti na straně jedné a nebezpečí hlídání a ovládání lidí, vznik tzv. “Velkého bratra“. Co říkáte na toto riziko?
Bezpečnost je zásadní vlastností, kterou musí systém naprosto splňovat. Klíčový je aktuálně zákon o kybernetické bezpečnosti, ovšem bylo by chybou myslet pouze na něj. Velmi důležité je také vzdělávání veřejnosti, neboť ve výsledku to je uživatel, který systém ovládá a jehož data (a nejen data) jsou v ohrožení. Jak říká Michal Řezáč, výkonný ředitel bezpečnostní platformy KYBEZ: „Kybernetická bezpečnost není jen zákonná povinnost, ale přímo existenční nutnost“. Co se týče Velkého bratra, i u těchto technologií platí „dobrý sluha, ale zlý pán“. A kdo na nebezpečí zneužití nebude myslet hned od začátku, zadělává si na problémy do budoucna.

Kde má tedy město začít, aby mohlo říct: „Jsem Smart“?
Nebát se realizovat Smart projekty, začít u vlastního úřadu, jít samo příkladem a vytvořit prostředí pro realizace smart politik. V první řadě si tedy vytvořit chytrý úřad. Ten je nutnou podmínkou pro chytře fungující město ve všech svých oblastech. A pro realizaci chytrého města je nutné mít na úřadě architekta, který to správně navrhne a zrealizuje. Za pojem „správně“ si opět dosaďme onu účelnost, efektivitu a hospodárnost s ohledem na udržitelný rozvoj.

 

 

Mohlo by se vám líbit...